Macao 5 - IAESTE spirit!

Parta

Sesli jsme se tu hezky. Je nas tu asi 15 a zazivame krasny cas. 6 Polaku, 2 Rakusani, 2 Cesi, Spanelak, Portugalec, Svycar a nekolik Cinanu. Mame ve zvyku travit vecery spolecne. At uz na squashi, badmintonu, voleyballu, basketballu, u vecere, u pivka, nebo jinak. Take se snazime jednou za cas pripravovat spolecne vecere pro ostatni, je to vzdycky velka legrace.

Zacatek cervence a prvni pionyri.

Beginning of the July and the fisprst pioneers.

Vecere v kasinu Grand Lisboa.

Diner in the casino Grand Lisboa.

Navsteva veletrhu animovanych filmu.

Visiting exposition of the cartoon movies.

Pesi vylet po Coloane zakonceny v rybi restauraci.

Walking around the Coloane ended in the fish restaurant.

Nase nove Kamaradky, 2 Cinanky a Taiwanka.

Our new friends, 2 Chinese and Taiwanese.

Jeste jeden dukaz, ze svet je vyzne maly. V cervnu v Praze, v cervenci v Macau. Jasne, ze jsem vedel, ze studuje v Macau, ale pitkali jsme se tu uplne nahodou. Proste vtipny :)

Once again one proof hat world is really small. In June in Prague, in July in Macau. Of course I knew she studoes there but we met there completely randomly. Just LOL :)

Prvni spolecne vareni.

Forst cooking together.

Tohle za chvili budou skvely bramboraky.

How should I translate it? Just making delicious potato pancakes :-D

Ke zdarnemu veceru prispiva i polska Zubrovka.

The perfect mood is also thanks to the Polish vodka.

Fotka s veceri / Dinner picture.

Pauza na kavu. / The coffee break.

Dan slavi narozeniny, zaslouzi si darek - podepsanou koupaci cepici.

Dan is celebrating birthday he deserves the gift - the sighned swim cap.

Ashley (Cinanka) a Ester (Taiwanka) odjizdeji domu, tak jsme pripravili rozluckovou veceri.

Ashley (Chinese) and Ester (Taiwanese) are leaving so we prepared the farewell dinner for them.

Dobrou noc! / Good night!

Par slov na zaver

Staz je zajimava, byt tam toho moc nedelam. Ne, ze bych nechtel, ale mame s kamaradkou z Polska za ukol fakt slozity veci, kterym ani jeden nerozumime a nas supervisor je extremne vytizenej, tak na nas nema moc cas. Ale i tak je to fajn, i obycejny obed s cinanama je super. Vazne me bavi si s nimi povidat, ptat se a objevovat, je to skvely. Doted jsem nad cinanama nikdy nepremyslel, bylo to pro me jen nejake neuverivtelne obrovske cislo. Ale ted uz je, myslim, dokazu vic vnimat, chapat a to me na tom bavi.

Mam pocit, ze prave na vlastni kuzi zazivam pravou podstatu IAESTE - zvysovani porozumeni mezi narody. A ted nemyslim jen asiaty, ale obecne. Prave v techto dnech, kdy je situace v mnoha zemich, vcetne Ceske republiky vypjatejsi a vypjatejsi, je vic a vic treba prave takovych organizaci, jako je IAESTE.

Jsem hrdy Cech, Evropan i Iaestak!

Asie 30 - Poprve v zivote nezadouci

V trajektu z Hong Kongu zpet do Macaa.

Cinsky byrokraticky aparat i tamni ambasada i nadale vyhravaji jednu bitvu za druhou. 

Hlava XXII

Sice jsem to tady puvodne nechtel psat driv, nez vizum dostanu, ale sance se den ode dne snizuji, takze jdu na to.

Kdyz uz do Ciny, tak jsem ji chtel vlakem celou projet a navstivit "strechu sveta", Himalaje a tam Lhasu, hlavni mesto Tibetu. Tak a tady zacina a konci vsechny problemy z poslednich tri tydnu.

Do Ciny musi cizinec splnit nasledujici pravidla:

A) Vyplnit ctyrstrankovou zadost, vcetne podrobneho itinerare trasy.

B) Prokazat zabookovane ubytovani v prubehu cele trasy.

C) Prokazat zakoupene jizdenky na vlak.

D) Kopie pasu.

Navic Tibet je extremne politicky citlive uzemi, proto zde plati specialni pravidla:

1) Do Tibetu nemuze cizinec bez doprovodu. Musi byt pod neustalym dohledem mistniho pruvodce (za coz si nechavaji cestovni agentury tucne platit).

2) Je potreba specialni povoleni ke vstupu.

Nejvetsi problem je s tim, ze se chci zpet vracet letecky, takze jsem poctive vyplnil celou trasu a sel na to. Napoprve me vyhodili, protoze nejake dokumenty chybely uplne.

Diky Cinankam Ashley a Cassie jsem dal vsechny dokumenty dohromady a sel na ambasadu znovu 

Vizum  mi vsak nechteli vydat ani napodruhe, tentokrat se jim nezdalo, ze nemam povoleni ke vstupu do Tibetu.

Nejprve s Cassie obvolavame nekolik cestovnich agentur a vsude nam rikaji, ze je naopak nejprve potreba vizum, na zaklade ktereho se vystavuje povoleni ke vstupu do Tibetu.

Ashley ma kamarada, ktery ma kamarada, ktery v takovehle cestovni agenture pracuje, takze jsem si rikal, ze se to snad nejak zvladne a zaridi nejprve povoleni i bez viza. 

Hahaha...

Po tydnu z nej take vypadava, ze to nejde a ze je treba mit nejprve vizum.

Jdu tedy znovu na ambasadu, tentokrat i s Ashley, aby v pripade nutnosti prelozila, co bude treba.

Znovu vyplnuji cely formular, aby bylo vse perfektni. Opet blekota o to , ze nejprve potrebuji povoleni ke vstupu do Tibetu. Vysvetluji, ze v cestovni agenture je vse pripravene a ze cekaji pouze na vizum, na zaklade ktereho vystavi povoleni k navsteve Tibetu.

Urednice odchazi za nejakym vyssim soudruhem a kdyz se vraci, tak vyrizuje, ze konzul zvazil mou zadost a rozhodl se ji zamitnout. Mam to pry zkusit znovu v rijnu. Kdyz se ptam na duvod, proc se takto rozhodl, nedostava se mi zadne odpovedi. Doslova ten rozhovor probihal takhle:

"The officer consider your visa application and decided to reject it. Try it again in October."

"OK and can I know the reason? Is there somethig I can do for it? Something change in the form for instance?"

"No reason, he just said no. Not try it again."

Nastvanej, ale to mi v tehle situaci moc nepomuze. Narychlo se tedy rozhoduji a mirim na trajekt do Hong Kongu. Treba tam budou milejsi. Prijizdim akorat o poledni pauze, tak znovu vyplnuji celou zadost (vyplnuje se tam zeme, ze ktere se o vizum zada) a znovu cekam.

Na ambasadach se fotit nesmi, tak alespon jedna fotka z Hong Kongu.

It is not allowed to take a picture from the embassy so at least one picture from the Hong Kong.

I tentokrat vsak bez uspechu. Krome toho, ze nemam povoleni do Tibetu se urednici jeste nelibi, ze mam sice vsechny hostel zamluvene, ale neni u toho napsane me jmeno. Ze to muzu zkusit donest, ale ze ani potom nebude jiste, jestli mi vizum daji.

V te same budove ve ctyricate patre sidli vizova agentura, jdu tedy k nim vytisknout dokumenty. Zde se mi o jine dovidamzajimavost, ze Ceska republika je na jakemsi blacklistu asi 12 zemi na svete a tim padem napriklad nelze priplatit za expresni vyrizeni viza do druheho dne, ale trva to ctyri dny. Ze by prave tohle byl duvod zamitnuti me zadosti v Macau....? Ve visa agenture mi tedy radi vyplnit kompletne celou novou zadost a vymyslet si nahodne cestu a zamluvit.

Po navratu do Macaa chci tedy sepsat kompletne novou zadost, ale Ashley vola kamaradum a i kdybych nakrasne vizum v patek dostal, tak povoleni do Tibetu musim mit nejpozdeji dalsi pondeli v 10:00, protoze bych nastupoval do vlaku ze Xi'anu. A to je nemozne, protoze je treba dostat 4 ruzna razitka a trva to minimalne tyden. Takze se Lhasou na pristi tyden se nezbyva, nez rozloucit :-(

Jeste premyslim, jestli si nemam o nejaky tyden pobyt v Asii prodlouzit. Nakonec to zavrhuji a vratim se v puvodne planovany cas. Preci jen, i kdyz me Tibet uz nejakych 10 let laka, jsou dulezitejsi veci, nez cestovani.

Asie 29 - Nakouknuti do Velke Ciny!

Fakt, ze jo. Jsem v Cine! Zatim tedy jen na vikend, tesne za hranicemi s Macaem.

Ale i tak je to zazitek! Prave si to frcime vlakem dvoustovkou nocni krajinou.

Viza

Do nejblizsi provincie neni vizum potreba vubec. Jakozto studenti University in Macau mame moznost zazadat o nekolikadenni povoleni ke vstupu prave do teto provincie. Toho vsichni v nasi skupince vyuzivame a jedeme na vylet! S nami jeste 2 Cinanky, kamaradky ze skoly, Taiwanka a Cinan, ktereho vidime prvne v zivote. Jmenuje se Lincoln a tak mu rikame Mr. President.

Nicmene prvni problemy nastavaji hned na hranicich a Gudi, Rakusanku do Ciny vubec nevpousteji. Problem je v tom, ze uz ma desetidenni vizum, ktere ji na tento vstup chteli celnici pouzit. To ale ona nechtela, protoze jej chce vyuzit v srpnu. To se zase nelibilo celnikum, kteri se bali, ze by tam zustala. Neptejte se me proc, vubec jejich logiku nechapu.

Zuhai

Po prechodu hranic kupujeme listky na vlak na zitra a jedeme na obed. Jak se ukazuje, cely den se nese v duchu vubec nejintenzivnejsich kulinarskych zazitku meho zivota. Na obed jdeme do pomerne luxusni restaurace, kde pro 15 lidi objednavame pres 30 chodu jidel. Jako ve spravne cinske restauraci i tato ma uprostred stolu otaceci desku, na kterou se podava jidlo a mi si dle libosti nabirame, na co mame zrovna chut. Chobotnice, a dalsi male potvory uz me neprekvapuji, ale takova krabi polevka s kusem krabiho tela v ni, uz ano. Opet slepici parat, tentokrat jeste doplneny holubem (ktereho jsem tedy neochutnal, neb na me nezbyl). A spousta dalsi legrace k tomu.

Poradny obed v Cine. / The great lunch in China.

Poradne nacpani se vydavame ubytovat do hostelu. Navigace po meste neni vubec jednoducha. Mistni neumi cist v mape a znaceni uklic take pokulhava. Nakonec misto po pulhodine (misto max 10 minut) nachazime a jdeme dovnitr. Zazitek opet nevsedni, protoze hostel je vlastne tripatrovy byt, ve kterem bydli nekolik mladych lidi, kteri zbytek bytu pronajimaji. Moc se tu ale nezdrzujeme, protoze spechame do pujcovny kol a na projizdku po pobrezi.

Nas hostel v Zhuhai. / Our hostel in Zhuhai.

Pujcujeme ctyrystyrkola ( :-P ) a vydavame se na projizdku kolem pobrezi. 

A jeeedemeee. / Let's goooo.

Uprostred hluboke konverzace. / In the middle of the serious conversation.

Cesta vesela a po hodine dojizdime k sose v mori. Cvakame selficko a uz uz mazeme zpet, abychom stihli vratit kola.

Trip on the bikes.

Dalsim bodem na programu je masaz. Tak je o dost jina, nez v Bangkoku, o to vsak intenzivnejsi. Jednak me prekvapuje, jak je misto luxusni a take samotna masaz je vtipna. Jedna se o lazne, kde se nejprveme sprchujeme (a ze to po cyklovyletu bylo treba!), oblekame sexy pyzama a jdeme na vec. Krome me je v mistnosti Dan (cech) a Lukas (rakusan). Prichazeji 3 krehke cinanky (no dobre, 2 krehke a treti ne tak uplne). Tesim se na hodinku odpocinku, ale uz prvnich nekolik sekund me vyvadi z omylu, protoze tady si urcite neodpocineme! Ve volnych vterinach, kdy me zrovna zadna case tela z masaze nebolu, premyslim tom, jestli ma cinanka misto prstu kameny, nebo sveraky, protoze silu ma neuveritelnou. Asi po deseti minutach to zacina byt docela snesitelne. Nevim, jestli trosku ubrala na intenzite, nebo jen nervova zakonceni rezignovala na marny boj a zkratka prestala prenaset bolest do mozku, kazdopadne az na nekolik dalsich bolestivych okamziku probehl zbytek masaze docela v pohode. Pozdeji se dovidame, ze na nekterych nebozacich maserky klecely a ramena masirovaly koleny. To pry teprve stalo za to.

Massage was... Realy intense experience! :-D

Po tomto zazitku vyrazime, dosud celi rozbolaveli, do restaurace na dalsi specialitu - Hot Pot. Tentokrat se uprostred stoli misto otaceci desky nachazi plynovy varic, na ktery se poklada kotlik rozdeleny na dve casti, kazda s jinymi ingrediencemi. Do techto "polevek" se vkladaji ruzne prisady, ktere se po nekolika minutach varu vyndaji, vymachaji v oleji a dalsim koreni (ochlazeni a dochuceni) a pote ji.

I toto byl neuveritelny zazitek. Behem tri hodin jsme vyzkouseli nejruznejsi speciality, od klasickeho hoveziho masa a slaniny, pres bambus, cinske knedlicky, houby, az po praseci tepny a zaludek. Jak rikam, opravdu zajimava zkusenost.

The hot pot.

Najezeni a spokojeni kupujeme jeste par piv a jdeme na hostel hrat (nebezpecnou) chlastaci hru, King's Cup a po druhe mirime do posteli.

Pred hrou. Po ni bychom uz nebyli fotky schopni :-D

Before the game. Afterwards ot would be impossible to take it again :-D

Guangjong (asi)

V nedeli vyrazime na hodinovou cestu vlakem do mesta, odkud pochazi jedna z Cinanek - Guangjong. Nejprve se prochazime kolem krasneho klastera a obdivujeme mistni zvyky, zpev a tancovani na ulici a mistni ovoce. 

Typicky pohled z vlaku. / The typicall view from the train.

Pred branou. / In front of the gate.

Nejaka vez. / Some tower.

Dokonce i navsteva Tesca muze byt kulturnim zazitkem.

Even the visiting Tesco might be cultural experience.

Nasedame do vlaku a jedeme zpet. Jen me prekvapuje, ze i ve 23 hodin jsou hranice plne a tam i zpet prechazi hromady lidi.

To je pro dnesek vse :)

Macao 4 - Jak stravit noc zdarma v ***** hotelu

Aneb jak jsem nedorazil na koncert deadmau5, na ktery jsem se 2 tydny tesil, jako malej kluk a jak me honili v nemocnici.

Muj prvni koncert svetoznameho DJ a jeste k tomu v nejvetsim klubu v Macau (Cubic, v kasinu City of Dreams)! Akce, na kterou se clovek nemuze netesit! 

Vse je naplanovane do posledniho detailu. Ve 21:30 pristavam na letisti z vyletu na Taiwan, jedu na kolej, davam rychlou sprchu a uz uz mazu za ostatnimi treniky, kteri zatim popijeji na koleji. 

Zacatek se vyviji dobre a nalada se brzy rozjizdi. Navic prijel dalsi Cech, ktereho shodou okolnosti znam ze skoly, takze zacina party hard! Jeste na pokoji me bavi Polak, ktery Plzenakovi nabizi "skvelou vodku". Aby tak ne, kdyz byla vyrobena v Plzni :)

O pulnoci uz chytame bus do centra. Jak muzete videt, toho casu uz ve slusne nalade.

Presne s touhle fotkou vsak si vsak moje pamet odjizdi na dovolenou a dalsi vzpominka je tahle.

Presne v 6:00 se probouzim v hotelovem lobby. Vubec netusim, kde jsem a jen v duchu dekuji tomu dobrodinci, ktery prede me postavil lahev s vodou! Pozdeji se ukazuje, ze v tom samem hotelu hned vedle klubu. Hm, nazev City of Dreams vybrali dobre..

Takze co se delo mezi tim? Prisli jsme do kasina, sli do klubu a ja sel trochu napred pred ostatnimi, zmizel jim za rohem, za kterym byly 2 chodby a samozrejme jsem omylem vybral tu spatnou. Ocitl jsem se tedy v lobby, kde jsem si pred dalsi cestou chtel trochu odpocinout. No a protahlo se to na skoro 6 hodin, takze jsem cely koncert prospal.

Aby toho nebylo malo, po jeho skonceni me ostatni trejnici sli hledat. Ptali se vsude mozne, az zaslechli, ze nejaky evropan dostal do drzky od ochranky. Samozrejme mysleli, ze jsem to ja, tak se za mnou vydali do nemocnice. Kdyz tam dorazili, zjistili, ze to nejaky jiny ubozak. A ja ti mezitim v klidu chrnel na gauci.

Skoda. Jak zazitku z koncertu, tak i 380MOP (cca 1100KC) za vstup.

Mimochodem, druhy Cech, Dan, do klubu sice dorazil, z celeho deadmau5e si ale pamatuje jen, jak DJ odchazi ze sceny. To jsme se zase jednou predvedli...

Pouceni na zaver? Nepodcenujte kombinaci tvrdeho alkoholu, 35 teploty a 80% vlhkosti a unavy. Nemusi to dopadnout takhle vesele.

Macao 3 - Slasti a strasti kazdodenniho zivota [AKTUALIZOVANO]

Do tohohle vlakna budu psat drobne postrehy, ktere denodenne zazivam. Postupne to bude pribyvat.

Co za film?

Dlouho jsem premyslel, ktere ceske filmy bych pustil cizincum. Filmy, ktere by ukazovaly nasi kulturu a zaroven byly pochopitelne. Prestoze se uto zda pomerne snadne, opak je pravdou. Nakonec jsem jich nekolik s anglickymi titulky sehnal a jako prvni je pustil kamaradve z USA (ktera ma ceske koreny, tak se o nasi kulture chtela dovedet vic).

Vybral jsem tyto: Samotari (lehci film na uvod), Pelisky a Kolju. Vsechny se Katy libily, az na to, ze nedokazala pochopit, proc se cely narod kazdy rok na Stedry vecer kouka na film, kde na sebe bez ustani vsichni rvou?! Je to zvlastni, ale do te doby jsem si toho nikdy nevsiml. Ale neco na tom bude :)

Kazdopadne v Macau uz jsem jeden promitaci vecer udelal a zatim z toho byl Kolja a Samotari. O prvniho filmu si holky poplakaly a u drheho se vsichni opili. Takze myslim, ze dobry :)

Pelisky jim asi taly pustim, ale jen uzsimu okruhu zajemcu. A jeste me napadnul Spalovac mrtvol (o to aktualnejsi zde, kdyz je ve filmu tak dulezita kniha o Cine a Tibetu)...

Jsem zvedavy, co budou rikat :)

No a ktere filmy byste vybrali vy?

Typicky den na Univerzite v Macau

Asie 28 - Taiwan - Nekdy to zkratka nejde

Hostel v Kaohsiung City. 

Vlastne ani nevim, co si mam o dnesnim dnu myslet. Opet nic neslo podle planu...

"Cesta"

Psano schvalne v uvozovkach. Po neuspesich z predchozich dni ohledne vyletu na kole se dnes probouzim a po seste rano vyrazim z Taitungu a pokracuji jiznim smerem, opet po silnici cislo 9. Nicmene se temer presne opakuje situace z predchoziho dne a ihned po vyjeti z mesta se ze silnice stava takrka dalnice. Predstava, ze me tohle ceka dalsich 150km se mi ani trochu nelibi. Otacim tedy a s pocitem porazky opet smeruji na vlak. Cestu mi jeste zpestruje nekolik psu, kteri se za mnou se stekotem rozbihaji, ale nastesti je po chvili prestavam zajimat a bezi si opet po svych.

Tudy nejedu. / Really don't want to take this road on the bike for the next 150km.

Sedim tedy do vlaku a temer okamzite usinam. Po chvili si ke me priseda Taiwanka, kterou okamzite lituji, neb spolecnost ma je tou dobou jiz dosti nevabna. Proste smrdim, jako prase, no.

Par fotek z vlaku. / Few pictures from the train.

Po dojeti do Kaohsiungu pomalu bloumam mestem a prichazim do hostelu. Je lehce po poledni a check in maji az pd ctyr. Vzhledem ale ke svemu stavu se nechci potloukat mestem a jedine, na co mam pomysleni, je sprcha. Po nekolika minutach prichazi dalsi ubytovany a recepcni se zacina smat na cele kolo. Shodou okolnosti se totiz jedna o druheho Cecha za 5 minut. Davame se tedy do reci. Jedna se o studenta z Hradce Kralove, ktery je momentalne v Taipei. Za nekolik dnu leti zpet do CR, tak se jeste vydal na vylet na jih. Vyzvednout nejake veci a tak.

Je to vcelku nezvyk po temer dvou mesicich mluvit cesky dele, nez nekolik minut po Skypu. Ale je to fajn. V mezicase take na Facebook skupine prodavam kolo. Ozyva se mi 5 zajemcu a od vystaveni po predani cely proces trva asi 45 minut. Slusny :)

Po ubytovani se vydavam na prochazku po okolni ctvrti, kde mimo jine narazim na moc zamimavou stanici metra. Je pry dokonce na seznamu mezi nejkrasnejsimi stanicemi na svete.

Pekna je. / Nice metro station in the Kaohsiung City.

A jsme opet na zacatku. 

Co si tedy o tomhle vyletu na kole a celem Taiwanu myslim? 

Je tu krasne. Prostredi, mista i lide. Ani prehnane servilni, ani prilis uzavreni. Ani spina, ani sterilne cisto. Pekna mesta, skvela priroda ve vnitrozemi i krasne plaze ma vychode. Proste takovy zlaty stred.

Pokud bych se mel do Asie (z mist, ktera jsem doposud poznal) prestehovat, volim asi Taiwan.

A ten nevydareny vylet na kole? Jak uz jsem zminoval nekolikrat, cestuji predevsim za zkusenostmi.

A prave diky nezdarum mam moznost poznat sebe sama vice, nez kdyz se vsechno dari. Takze prestoze mam rad vyzvy a nesnasim porazky, jsem za tuto zkusenost rad. 

A lkyz uz nic jineho, alespon mam poslechnute vsechno mluvene slovo, ktere jsem dosud sehnal od Karla Klostermanna :)

Asie 27 - Taiwanem na kole (a taky trochu vlakem)

Sedim na vlakovem nadrazi v Taitung City na Taiwanu a snazim se nejak zpracovat poslednich 30 hodin. Unavenej, nekolikrat promocenej od deste a jeste vickrat od potu. Treti noc za sebou bez postele. Ale i o tom je cestovani, nebo alespon v mem podani. Cilene posouvani sve komfortni zony a reseni nepredvidatelnych situaci. 

Pred odletem

Patek vecer. Ostatni trejnici miri s nekolika mistnimi studenty, kteri prave dnes odpromovali na veceri a nasledne na party. Letadlo na Taiwan leti po pulnoci, takze casu mam dost. Ale predstava vecere s dalsimi 15 lidmi me nejak nelaka, takze s radosti prijimam pozvani od Cassie, Cinanky studujici v Macau do mesta na veceri. Uz jsme se drive parkrat zapovidali a vždy na velmi zajimave tema. Cina, Tibet, zvyky, kultura, George Orwell a podobna, vcelku hutna temata. A to me bavi. Takze vyrazime pres cele Macao na (mimo jine) jiz zmineny salat s vareny i slepicimi paraty.

Kolem pulnoci se loucime a jedu na letiste. 

Zdravime z Macaa. / Sending greetings from the Macau.

Taipei

Priletam ve 4 rano a do deviti uleham na mistni lavicce. Hala je opet extra klimatizovana, takze je mi i pres kosili a mikinu pekna kosa. Pitomci.

Po vyspani mirim do centra. Na dnesek mam domluveny nocleh u Couchsurfera Jerryho. Mame sraz po poledni, takze mi zbyva jeste par hodin na pruzkum. Jako spravny absolvent FSv CVUT mirim jako prvni k Taipei 101, jednomu z nejvyssich staveb sveta (ktera je mimo jine zajimava tim, ze ma na vrcholu ohromne ocelove zavazi, ktere v pripade zemetreseni tyto otresy vyrovnava. Nazivo vypada vez skvele, mnohem sympaticteji, nez treba jiz zminene Petronas Tower v Kuale Lumpur.

Vesina z vas uz tuhle fotku zna z FB, ale lepsi mam ve fotaku, tak ji dodam pozdeji.

Most of you know this picture from the FB but the better ones I have in my camera so maybe later.

Samotne mesto na me pusobi velmi pozitivne (vubec nejlepe z Asijskych megapoli a skoro v mem zebricku dostihuje Londyn, pro ktery mam slabost nejvetsi). Jerry mi vysvetluje, ze Taiwan je takove "asijske nemecko". Nejen, ze jsou ekonomiky velmi propojene, ale thaiwanci samotni trochu nemce pripominaji. Pracoviti, dusledni a za vsech okolnosti dodrzujici rad. Rika take, ze to asi vychazi z historie, protoze Taiwan byl nekolik set let okupovan a dost casto se menil okupant. Od Japonska, pres Cinu, Koreu az po Nizozemce (myslim). Mistni se s tim naucili zit a prizpusobili se. I diky tomu je dnes Taiwan mixem ruznych kultur a kuchyni. Pokud sem pojedete na delsi dobu, opravdu necekejte, ze tu zhubnete, spise naopak.

Jerry se akorat pred tydnem se vratil ze 4 mesicniho vyletu po Evrope, takze vymenujeme spoustu postrehu a zkusenosti a mezi tim dojizdime k nemu domu. Bydli s mamkou v lepsi ctvrti v New Taipei. Soukroma ochranka v arealu, bazen, fitko a byt 4+1. Vtipny kontrast, vzpomenu-li si na Hong Kong.

Krome me u je jeste francouz, ktery zna Jerryho taktez pres Couchsurfing. Spolecne vyrazime zpet do centra. Jerry nas bere na jidlo, neuveritelny dezert, na videohry. Proste typicky Taiwan ocima mistniho cloveka.

Prima odpoledne plne mistnich zazitku.

Cool afternoon full of the local experience.

Vecer mirime na specialitu, ktera je tu jednou rocne. Tanecni vystoupeni pod sirym nebem. Je to... Zajimavy. Ale popravde jsem to moc nepochopil. Pokud jste nekdy videli vystoupeni vyrazoveho tance, vite, o cem mluvim. Kazdopadne cele se to odehrava na skvelem miste na namesti, kde je, diky desitkam tisic lidi vsude kolem, naprosto nezamenitelna atmosfera! Hodne zajimavy mi prijde fakt, ze behem predstaveni vsichni lide sedi pokojne na zemi a po celem namesti jsou natazene koberce, na ktere se neseda, ale chodi mezi davy. A opravdu to funguje! 

Zatim prazdno, ale za chvili tu bude hlava na hlave.

So far empty but in a while there is crazy rush.

Moc videt neni, snad alespon nejakou predstavu mate.

Not much to see but better than nothing I guess.

Vecer se jeste schazime s Jerryho kamarady, Thaiwankou a dvema Nemci, kteri tu jsou na stazi. Jdeme na pivo a taky na dalsi totalne typickou vec - Stinky Tofu. Pravda, chut dochazi svemu nazvu a moc jsem si tedy nepochutnal. Rozhodne ale stoji za vyzkouseni!

Stinky tofu, jedna z veci, kterou rozhodne musite na Taiwanu vyzkouset.

Stinky tofu. Must have thing in Taiwan!

Kolo

Cestovani mam spojene hlavne se zazitky. Ty vsak nemusi byt dobre, hlavne, kdyz jsou silne. 

Dalsi den (nedele) se tedy probouzim se vzpominkami na lonske leto, kdy jsem takto v puli Svedska koupil kolo a dojel ja nem do norskeho Osla. Zhruba s touhle optikou se spontanne rozhoduji dojet na jih, odkud mi to leti zpet do Macaa, na kole. Jerry slibuje pomoc a jdeme do obchodu pujcit kolo. Cestou me mimochodem zaujalo, ze pod spoustou ulic v Taipei se nachazi... Dalsi ulice, tentokrat pouze pro pesi. Zajimave.

Jedna z mnoha podzemnich ulic v Taipei.

One of the many iuderground streets in Taipei.

Nakonec se pujceni kola jevi jako dost nevyhodna nabidka, na 4 dny za 1300kc a jeste ho musim vratit na stejnem moste. Kaslu na pujceni a kolo tedy kupuji. Tedy... Kolo... Ehm... Nejlevnejsi, co tu maji, pekelnou skladacku. Ale za 1700kc, no nekupte to :)

Loucim se tedy s obema spolecniky a vyrazim!

Bylo to fajn, diky! / Nice to met you guys, thanks!

Moje super skladacka! / My awesome bike!

Muj plan je prejet hory a po vychodnim pobrezi dojet na jih. Nejakych 400km na 72 hodin. Zatim pln optimismu vyrazim smer na jihovychod. Prvni neprijemnost me prekvapuje hned vzapeti, zacina huste prset. Z puvodni prehanky se stava vytrvaly dest trvajici s prestavkami skoro celou noc. To tou dobou jeste vsak nevim a tim padem me to vubec netrapi. Ve prestavkach mezi destem posloucham mluvene slovo.

Trochu off-topic.

Pred nekolika tydny jsem kdesi, uz vsak po nekolikate, narazil na zminku o Karlu Klostermannovi, spisovateli z druhe poloviny 19. stoleti a pisicimu prevazne o Sumave. Stahl jsem tedy cele jeho dostupne dilo a posloucham jej. Trochu zvlastni pocit, poslouchat pribehy ze zamrzle Sumavy a u toho se v 35 stupnich potit jako vrata od chleva :) Kazdopadne me to bavi a uz mam poslechutych mnoho povidek, jakozto i roman Ze sveta lesnich samot. 

Dalsim faktem, jez me ne uplne prijemne prakvapuje je, ze kopecky ve vnitrozemi jsou ontrochu kopeckovatejsi, nez jsem si myslel. Nekolikahodinove stoupani neni zadnou vyjimkou. Alespon zde je se Sumavou stoprocentni podobnost.

No a poslednim prekvapenim je, ze jsem zapomnel, ze se zde brzy smraka a kolem 19. hodiny uz je tma, jako v pytli. 

Diky vsem temto vlivum ujizdim misto puvodne planovanych 100 kilometru sotva polovinu a usazuji se v horskem sedle v altanku, kde travim noc na kamenne lavici, ktera je zoufale mi kratka, nejakeho toho psiho vyti a dost podivnych zvuku z dzungle, ktera je vsude kolem. Nebudu si hrat na hrdinu, parktat behem noci mam ze vsech tech zvuku vazne nahnano. 

...

Ale ten vyhled rano!

Me taboriste s krasnym vyhledem.

My campground with the beautiful view.

Dobre rano preju! / I wish you good morning!

 

Pokracuji dal. 

Nejake dalsi vyhledy. / Some other views.

Za obcasnych prehanek prijizdim k pobrezi. Prvnich asi 25 km mestem je fajn, hned vzapeti se ale situace zhorsuje a z idilicke silnicky podel pobrezi, se specialnim pruhem pro cyklisty, se stava velmi frekventovana silnice, ktera uz zase splha do kopce. Po asi 30km uz toho mam vazne dost.  Takhle jsem si to tedy opravdu nepredstavoval! Unava, provoz, kamiony, do toho se uz opet zacina serit. Z planovanych 200 kilometru na den jsem tentokrat na nejakych 120.

Kaslu na to, popovezu se kus vlakem.

Nakonec se z "kusu" stava asi 200km. Pred chvili jsem dorazil, tak si jdu opet ustlat na lavicce (dnes dokonce vystlana, jaky luxus!). Taky je fajn, ze jsme jsou hlavni vrata zamcena, takze prestoze jsem uprostred mesta, strach z okradeni nemam.

Dobrou noc! / Good night!

Radost ovsem netrva dlouho a uz ve 4 hodiny rano je hala opet plna lidi smerujicich za praci. Nakonec z toho. Oc pohodlna noc tedy nebyla. No nic, vyrazim dal.

Kult jmenem "sevnilevn"

I na Taiwan dorazila globalizace a maji tu sit vecerek 7-11 (neco jako Zabka v CR) a jsou doslova na kazdem kroku. Tady je ovsem tato sit dovedena takrka k dokonalosti. Vzdy tam sezenete jidlo (at uz sandwich, nebo parek a dalsi). Dobiji se tu metro card, da se zaplatit ucet za telefon, vytisknout, nebo okopirovat dokumenty, vyridit kupni smlouva na auto a dokonce i zaplatit dane. Tomu rikam efektivita! Navic casto jde o non-stop prodejnu, ktera ma WC, free wifi, posezeni a nabijecku na telefon. Taky vas nikdo nevyzene, kdyz tam v noci chcete preckat nekolik hodin. Pokazde, kdyz jsem tu online, je to prave odtud.

Proste raj (nejen) pro cestovatele.