Asie - cast 17 - Angkor aneb Run Forrest Run!

Sedim na obede, leje ze me, nohy boli.

Dnesek opet plny prekvapeni. Je to tu... Fakt velky! O dost vetsi, nez jsem cekal.

Nejbohatsi se mezi chramy pohybuji v Lexusech, bohati v autech, turisti v tuk tucich, chudi turiste ve spolecnych autobusech, mistni dospeli na skutrech a mistni deti na kolech.

A mezi temi vsemi jeden blbecek, ktery si nekolikakilometrove vzdalenosti mezi jednotlivymi chramy krati po svych. Misty behem, misty chuzi.

...

Ale dam ruku do ohne za to, ze tenhle blbecek si to tu uziva ze vsech nejvic!

Dalsi Francouzske setkani

Rano se mi po nekolika pivech a flasce cerveneho nevstava uplne nejlepe. V 8 se vyhrabavam z pelechu, balim sve saky paky a vyrazim na snidani.

Pote jdu ukecavat dobrou cenu k tuk tukari cekajici u pred hotelem. Plan je nechat se dovezt k Angkor Watu (nejvetsi a nejznamejsi palac) a zbytek palacu obehnout po svych (porad mam prece v hlave, ze je to kousek), max tak 5-10km na ktere mam cely den. A to je prece spousta casu. 

Vedle me se s dalsim tuk tukarem bavi 3 .. No jinak, 2 holky a jedna dama. Tak se drze ptam, jestli se k nim muzu pripojit, abychom platili mene. Ony ze jasny, tak jdu k nim. Muj tuk tukar je sice trosku smutnej, ale co se da delat. Zivot je holt nekdy krutej.

Behem cesty si povidame - jedna ze slecen byla rok ruzne po Asii a ted, pred navratem do Parize, se na ni na par tydnu prijely podivat a spolecne pocestovat jeji mamka a kamaradka.

Projizdime celym chramovym komplexem (presneji tedy byvalym mestem) a typek nas vysazuje na severnim konci. Spolecne prochazime prvni z mnoha chramu a na jeho konci se loucim a pokracuju pesmo. Uz jsem skoro u dalsiho chramu, kdyz me francouzsky opet dojizdi a na poslednich par set metru nabiraji. U dalsiho chramu se uz jen mijime, ja prave odchazim a ony prichazeji. 

Asi po 2 hodinach mirim nekde nahodne do restaurace na obed a pote, co se nestane, zase na ne narazim a zase me kousicek popovazeji. 

Holky jedny Francouzsky. / Oh these French.

Moudro

Na cestovani o samote je fajn, ze ve skutecnosti jste sami jen dokud sami chcete. Vsude kolem jsou totiz hromady lidi, touzici vas poznat!

/Moudro

Chramy

Cely chramovy komplex je uchvacujici. Asi to nebudi dlouho zdrzovat nejakymi kecy a ukazu jen fotky.

Mapa trasy. / Map of the journey.

Jako jo, to misto je vazne skvely!

Well yes the place is just amazing!

Hun Sen ( https://en.m.wikipedia.org/wiki/Hun_Sen )

Nemuzu si odpustit jeste jednu historicko soucasnou vsuvku.

Byvaly vysoky hodnostar Rudych Khmeru (Battalion Commander) Hun Sen, ktery pred ukoncenim vietnamsko-kambodzskeho konfliktu prevlekl kabat a prave diky vietnamske podpore se stal nejprve ministrem zahranici a pozdeji ministerskym predsedou. A tim je doted. A pravdepodobne i diky volbam, ktere pravidelne zmanipulovava. Jo a v zemi vladne ohromna korupce.

Vladne tvrdou rukou, sve odpurce potlacuje, pri protestech nechava strilet do lidi.

Holt co se v mladi naucis...

Ale proc to tady pisu? Protoze prave tomuhle panovi a jeho parte jsem dnes vysolil 20 USD, abych mohl Angkor navstivit. (Poplatky vybira soukroma firma napojena lidi kolem ministerskeho predsedy.)

Pritom tato forma se nepodili na archologickych a konzervacnich pracech v arealu.

Takovahle vyveska visi u kazdeho chramu. Tenhle zachranuji Nemci, jiny Indove... 

This infoboard is hanging in each temple. This one is restaurated by Germans another by Indians...

Ale samozrejme u vstupu do kazdeho klastera stoji ochranka a kontroluji, jestli jste zaplatili.

Typek v tom evidentne umi chodit, no.

Radosti kazdodenniho zivota

Abych porad jen nefnukal, v Kambodze je fajn. Kdyz clovek prekona pocatecni sok, je vsechno uplne v pohode. Urcite doporucuju nk navsteve komukoliv, kdo zavita do JV Asie!

Pouziti skutru jako trucku dovedeno k dokonalosti!

Jak ze skutru udelat truck.

How the schooter improve for a truck.

Nejbizarnejsi naklad, ktery jsem na skutru potkal:

-100 mrtvych kurat,

- 20 selatek,

- naves s asi 30 lidmi, nakladem hromady vyztuzendo betonu apod. 

Vedeli jste, ze soucasny kral Kambodze - Norodom Sihamoni umi plynne Cesky, neb u nas 13 let zil (a mimo jine zde i studoval hudbu a tanec)?

Hranice mezi solidariu a vydiranim

Jeste jednu uvahu si na zaklade dnesni zkusenosti nemuzu odpustit. Kde je ta hranice? To je jedno z temat, kterymi jsem se zaobiral behem behu. V celem chramovem komplexu se vam lidi snazi neco prodat. A dost casto i deti. A dost casto pouzivajic nepekne metody. Rikaji, ze penize potrebuji na skolu. OK. Premlouvaji vas o kazdy dolar a obcas propukavaji v plac.

Osobne povazuju solidaritu s temi, kteri v zivote nemeli tolik stesti jako jednu z nejdulezitejsich lidskych vlastnosti / hodnot. Sam se snazim pravidelne prispivat lidem, kteri to potrebuji, ale zaroven se snazi. Napriklad pravidelne kupuji Novy prostor, od bezdomovce na Kulataku kupuji kyticky a tak dale. 

Ale odmitam davat penize diteti, ktere natahuje ruku a place. Zkratka proto, ze kazdou korunou, kterou nekomu daruji, davam s nejakym zamerem. Chci lidi ucit rybarit, ne jim davat ryby.

Co si o tom myslite, udelali byste to stejne, nebo jsem krutej clovek, ktery nedal dolar potrebnemu?

Tohle me opravdu zajima, diky za nazory.

Parba cestou do Vietnamu

Priznejte se, kdy jste naposledy poslouchali Ramones. Nebo treba Red Hot Chilli Peppers!? Nevite, co? A pritom jsou obe skupiny tak skvely 😆

Po navratu na hostel se ptam, jestli si nekde muzu dat sprchu.

Opravdu myslela tuhle sprchu pro personal :) 

Shower for the hostel staff :)

Po sprse me vyzvedava pick up. Sedam tedy na korbu a jedeme. Objizdime dalsich par ho(s)telu po meste a hura na autobusove nadrazi. Mezitim se na korbe vzajemne seznamujeme a po prijezdu na nadrazi me napada, ze vsichni vypadaji jako hrozne super lidi, tak bychom mohli v busu trochu zaparit, aby cesta rychleji utekla. Coz!?

Kupuji tedy 2 flasky vina, sedame do busu a jedeme.

V busu. / In da bus.

Problem je v tom, ze sedacky jsou napevno. Covek nesedi, ani nelezi, zkratka v takove debilni pozici mezi. Cekam, nez vyjedeme z mesta, nez to pichnu a zacneme. Problem je v tom, ze mezitim diky kombinaci tmy, pololehu a pohupovani jak v kocarku (zatim totiz jedeme po asfaltu, ale to brzy prejde 😆) vsichni usinaji! Kaslu tedy na ne a jdu spat taky. Po asi hodine je kvuli mizejicimu asfaltu a nastupujici prasne ceste opet pul busu probouzi.

"To je moje chvile." rikam si a jdu pomoci karabinky na drzeni mydla otevirat vino (nejake francouzske cervene, jen tak pro zmenu). Po nekolika minutach zapasu lahev konecne dobyvam a radostne zacinam nabizet vino vsem kolem!

A vite co?

Nikdo nechce?!!!

A vite jeste co?

At si trhnou nohou!

Jeden se tady obetuje pro tym a pak s nim takle vypecou?!

Zapinam tedy iPod, ladim v uvodu zminene kapely. Posloucham, popijim vino, obcas (tedy spis kazdou chvili) to se mnou hodi, div ze nevypadavam do ulicky. A je mi fajn ☺️ 

Tak zpet k otazce. Kdy jste naposledy poslouchali hudbu s tim, ze vnimate opravdu jen pisnicku/skladbu samotnou? Nejaky patek uz to bude, coz?

Tak to udelejte. Ted hned! Doporucuju k tomu jak Ramones, tak RHCP (nejlepe zive verze, na Youtube toho bude hromada). A pekne do sluchatek a vohulit!

To je, co? Pohodicka, klidecek. Zadnej stres. A ted si jeste predstavte, ze u toho pololezeite v busu nkde uprostred Kambodzi. Tak presne takhle je ted me. Proste skvely! 

Prvni fotka z Vietnamu.

First picture from the Vietnam.

A je to, 11:00 a konecne vystupujeme v Ho Chi Minove meste (byvalem Saigonu).

A jde se na pruzkum.

Good morning, Vietnam